Jdi na obsah Jdi na menu
 


J. S. Krofta

3. 6. 2007

Josef Stanislav KroftaObrazek

 

* 13.6.1896

† 18.6.1987

V roce 1976 napsala Lubiše Letošníková článek pod názvem: „ J.S. Krofta – osmdesát v stoje“

 

Můžete se s ním setkat na střelnici v Chaloupkách, na schůzích a podnicích plaveckého spolku "Vltavan", stejně jako na přednáškách v Národ­ním muzeu. A letos v únoru jsme mohli v Braníku navštívit výstavu jeho pětasedmdesáti fotografií ze všech koutů světa, které navštívil. Jubilejní výstavu, neboť letos v červnu se J. S. Krofta - jeden z průkopníků sportovní střelby u nás, účastník Pražského povstání, dlouholetý amatérský fotograf a dodnes člen pistolářského klubu – dožívá osmdesátin.

 

 

 

Není mnoho lidí, kteří mají to štěstí, že se stanou živoucími doklady a svěd­ky událostí, které jsou pro druhé ději­nami. K těm vyvoleným patří právě náš jubilant. Byl totiž od svého mládí účastníkem veškerého soudobého spor­tovního, i politického dění. Rodák ze Šárky (nar. 13. 6. 1896) se vyučil řez­nictví a jak se slušelo, měl jít do svě­ta na zkušenou. Zatím, po dobu poby­tu v Praze, se věnoval různým zájmům. Od roku 1907 začal amatérsky foto­grafovat a roku 1911 vstupuje poprvé do sportovní arény. Není to příměr, ne­boť mladý tovaryš se stal jedním z pražských průkopníků amatérského boxu, kteří chodili trénovat do zimní restaurace "U Vorlíčků" na Vinohra­dech. O rok později je přijat do amatérské skupiny při tělovýchovné škole dnes již, legendárního Fridolína Hoyera. Věnuje se i sportovnímu plavání. A roku 1914 odjíždí na jaře na zku­šenou, která se protáhla na řadu let. Jede na výstavu do San Francisca a protože mu vypuknutí války znemožňuje návrat domů, zůstává v Americe. Dík základním znalostem angličtiny se zde dobře uchytí. Pracuje v odborovém hnutí a po vstupu Ameriky do války se hlásí jako dobrovolník a dostává se do oddělení vojenské fotografie. Ro­ku 1917 se oženil s krajankou, sestrou svého kolegy z pražské obchodní školy.

 

 

 

Léta mezi koncem války a rokem 1934, kdy se vrátil do Prahy, jsou pro J. S. Kroftu naplněna bohatou spor­tovní činností: pracuje v krajanském fotbalovém klubu, věnuje se výtvarné fotografii, a od r. 1930 sportovní střelbě v brooklynském "Rife and Revol­ver Club", kde nejprve pěstuje závod­ní puškovou střelbu, později pistolovou disciplínu. Střeleckých závodů, kterých se zúčastnil, je něco přes třicet. Ve­směs si v nich udržuje místo mezi de­seti prvními.

 

 

 

Po návratu do Prahy se dál věnu­je střelbě, která ho plně zaujala. Z dvanácti závodů, na nichž se podílel jako člen Československé obce střelecké, byl poslední župní přebor, uspořáda­ný 18. září 1938.

 

 

 

Přišel 5. květen 1945. Praha volá o pomoc a milióny posluchačů v celém světě slyší její volání. Slyší to i v pražském rozhlase z úst J. S. Krofty.

 

Ti, kdo v Praze stavějí barikády a hájí je, se s ním setkávají jako se zkušeným střelcem. Instruuje barikádníky v za­cházení s ukořistěnými zbraněmi, zvláště s nebezpečnými "pancéřovými pěstmi". Prezident republiky odměňuje jeho bojové zásluhy několika stát­ními vyznamenáními. A 28. 9. 1945 se jíž účastní prvních armádních střeleckých závodů v Kobylisích. Střílí jako jeden z mála civilistů - armádní pistolí 9 mm a výsledkem 93 bodů ze 100 možných získává první cenu.

 

Stojí u kolébky prvního pražského střeleckého klubu po válce a spolu s Vlastimilem Hejlem i při počátcích organizování sportovně střelecké činnosti ve Svazarmu. Na mistrovství Čes­koslovenska 7. září 1952 je členem ví­tězného družstva ve střelbě libovolnou pistolí. A léta utíkají, čas se dělí mezí fotografováni, návštěvy přednášek a střelbu. J. S. Krofta - dnes nestor naší sportovní střelby - se v roce 1974 stává opět členem pistolářského klubu a loni, v roce 1975, získává II. výkonnostní třídu.

 

 

 

A najednou je tu osmdesátka. Je to vzácná disciplína: osmdesátka vstoje, po letech naplněných prací, obětavostí, organizátorskou činností. Osmdesátka s rovnými zády, s úsměvem, moudrými životními zkušenostmi, které rád svěří tomu, kdo o ně stojí. A s rukou, která stejně spolehlivě uchopí pistoli na střelnici, jako sklenku vína při mimo­řádné, slavnostní příležitosti. Nezbývá, než si přiťuknout na další léta: na dob­ré zdraví, jasné oko a jistou ruku!

 

 

 

Obrazek
Pohár J. S. Krofty
1. ročník 1976 Lenk  
2. ročník 1977 Šámal  
3. ročník 1978 Sláma  
4. ročník 1979 Fejk  
5. ročník 1980 Birndt  
6. ročník 1981 Fejk  
7. ročník 1982 Malý  
8. ročník 1983 -  
9. ročník 1984 Lenk  
10. ročník 1985 Lenk  
11. ročník 1986 Malý  
12. ročník 1987 Gabriel  
13. ročník 1988 Janeček  
14. ročník 1989 Janeček  
15. ročník 1990 Janeček  
16. ročník 1991 Gabriel  
17. ročník 1992 -  
18. ročník 1993 Jirkal  
19. ročník 1994 Sláma  
20. ročník 1995 Janeček  
21. ročník 1996 Gabriel  
22. ročník 1997 Tláskal  
23. ročník 1998 Tláskal  
24. ročník 1999 Tošek  
25. ročník 2000 Trnka  
26. ročník 2001 Sláma  
27. ročník 2002 Sláma  
28. ročník 2003 Jech 295
29. ročník 2004 Gabriel 288
30. ročník 2005 Ambros 286
31. ročník 2006 Semrád 289
32. ročník 2007 Packan 290
33. ročník 2008 Packan 291
34. ročník 2009 Packan 291
35. ročník 2010 Cvrk 285
36. ročník 2011 Jech 289
37. ročník 2012 Jech 288
38. ročník 2013 Packan 289
39. ročník 2014 Jech 286
40. ročník 2015 Packan 290
41. ročník 2016 Jech 284
42. ročník 2017 Zamrazil 283
43. ročník 2018 Červenková 290
44. ročník 2019 Černý 280